Jak demokraticky integrovat multikulturní sektu do společnosti

Asi budu patřit do xenofobní sekty, neboť se mi líbil projev prezidenta Miloše Zemana na Albertově… 

Pojem xenofobní sekta použil premiér Sobotka při své kritice prezidentova vystoupení. Co je vlastně xenofobie? Dle Wikipedie se jedná o chování způsobené strachem, nedůvěrou a odporem k věcem cizím, které neznáme a nemáme s nimi žádné zkušenosti. Jenomže islám a projevy islámu nejsou věcí neznámou, ale známou. Navíc máme k dispozici zkušenosti z ostatních evropských zemí, západních a vyspělejších evropských zemí, které se již v minulosti pokusily integrovat muslimské přistěhovalce do své společnosti. Výsledky z těchto procesů u našich sousedů jsou varováním pro nás a naší budoucnost. Například Němci o tom natočili vypovídající dokument, jenž je k nalezení na You Tube. Je tedy nesouhlas s politikou multikulturalismu xenofobií? Z mého pohledu je to projevem pragmatického rozumu, kterým se člověk dívá do budoucnosti a na bezpečnostní rizika migrační vlny, vycházející ze statistik.

Statistiku, ve které Arabové hodnotili svůj vztah k Islámskému státu (IS) najdeme třeba i na idnes.cz zde. Pokud se v dané statistice zaměříme na syrské běžence, tak je zde uvedeno, že kladný pohled na IS má 4% dotázaných, částečně kladný pohled na IS má 9% dotázaných. V Německu bylo letos zaregistrováno 900 000 uprchlíků, viz třeba zde. Nyní si zkusím já sám, vytvořit vlastní jednoduchou provizorní statistickou úvahu na základě jednoduché matematiky. Mezi 900 000 uprchlíků v Německu může být odhadem, řekněme 20% běženců ze Sýrie. Pro toto číslo se inspiruji údaji z médií, například zde a také i grafem z roku 2014, který nalezneme zde. Dvacet procent, to znamená dvacet uprchlíků ze sta, je ze Sýrie. Z těchto dvaceti uprchlíků, z nichž většina zřejmě skutečně utíká před válkou, mají 4%, kladný pohled na IS. Matematicky: 20 x 0,04 = 0,8.  To znamená, že 0,8% uprchlíků ze sta, má kladný pohled na IS a zároveň pochází ze Sýrie. Nevíme ovšem jaký pohled na IS má ze sto uprchlíků 80%, kteří nejsou ze Sýrie. Nechci podezírat pouze Syřany, tak dejme tomu, že 0,4% (desetkrát méně) z těch zbývajících 80 lidí má kladný pohled na IS. Matematicky: 80 x 0,004 = 0,32. Znamená to, že ze sta uprchlíků má 0,32% kladný pohled na IS a zároveň nejsou ze Sýrie. Součet by tedy byl 1,12% uprchlíků, kteří mají kladný pohled na IS. Částečně kladný pohled na IS neberu v potaz a 1,12% zaokrouhlím na 1%. Upřímně řečeno, pocitově bych ten poměr procent mezi utečenci ze Sýrie (0,8% k IS ze sta) a ostatními (0,32% k IS ze sta), vzhledem ke kladnému pohledu na IS, viděl spíše přesně naopak. Máte pocit, že číslo 1% je číslo reálné, či nereálné? Pokusme si to představit v reálné skutečnosti.

Řekněme tedy, že pouze jeden ze sta uprchlíků (1%), má opravdu kladný a pozitivní vztah k IS, což znamená, že schvaluje radikální islám, právo šaría, omezení různých základních práv pro ženy, násilí, vraždy a také tolerují terorismus. Pouze jeden ze sta! Z počtu 900 000 to tedy je 9 000 uprchlíků. Hm, to je téměř polovina současné české aktivní armády. No, Němci mají naštěstí armádu přibližně desetkrát větší než my. Třeba jsem pesimista. Zkusím optimističtější statistiku: Pouze jeden z tisíce uprchlíků (0,1%) má kladný vztah k IS, na druhou stranu, ale řekněme, že prošel i nějakými boji a má zkušenosti se zbraněmi. Jeden z tisíce. Dostaneme číslo 900 potencionálně problémových uprchlíků. Nechci tvrdit, že jsou to teroristé, ale mohou to být radikální vyznavači islámu, nebo se jimi v budoucnu mohou stát. Číslo devět set, to už je jen počet průměrného praporu, či batalionu. S tím by si armáda poradila. Tedy (!!!), pokud by těch 900 lidí nebylo rozptýleno a schováno v davu, po celém Německu, nebo uprchlických táborech v péči dobrovolníků. A také nemohlo volně cestovat po celé Evropě. Možná jsem fakt protivný pesimista. Zkusím být větší optimista. Pouze jeden z deseti tisíc uprchlíků (0,01%) má kladný vztah k IS. Ale řekněme, že velmi kladný a odhodlaný též pro IS něco udělat a má opravdu bojové zkušenosti. Z 900 000 uprchlíků se dostaneme na pouhých 90 potencionálně nebezpečných uprchlíků. To už je jen velikost vojenské jednotky. Vycvičené jednotky? Problémem je, pokud skutečně existuje, tak je rozptýlena v davu a nelze ji eliminovat. Možná jsem paranoidní ošklivý pesimista. Zkusím být bezstarostnější, naše média čtoucí a důvěřivější optimista. Pouze jeden ze sto tisíc (0,001%) nešťastných a zoufalých uprchlíků má kladný vztah k IS. Ale řekněme, že zde už může ten vztah k IS být též i odhodláním za IS bojovat na území Evropy. Bojovat třeba i prostřednictvím terorismu. Potom zde máme pouhých 9 opravdu potencionálně nebezpečných uprchlíků. To může být jedno komando šílenců. Ale kde, ho v tom počtu hledat? Pokud by jeden z nich dokázal vzít při teroristickém útoku 20 lidských životů, tak může být 180 lidí potencionálně ohroženo na životě, při teroristické akci takovéhoto komanda.

Je to pouze jen má vlastní statistická úvaha, která mě napadá v mé mysli, na základě výše zveřejněné statistiky a dostupných informací. Zkusme na chvíli zapomenout na problémy práva šaría a integrace uprchlíků a položit si tu statistickou otázku jinak: Mezi jaké množství uprchlíků je schopen IS vpašovat jednoho svého bojovníka? Mezi jeden tisíc? Mezi deset, nebo sto tisíc uprchlíků? Matematika je prostě věda založená na reálných číslech. Pokud se počet běženců zvýší vždy o jednu nulu, tak se výše uvedená čísla potencionálního rizika také zvýší vždy o jednu nulu. Matematika při výsledcích nehledí na humanitu. Ale při posuzování a prosazování humanity, by se mělo naopak hledět na matematiku. Němcům nezávidím tu skvělou pracovní sílu z Blízkého východu a přeju jim ten očekávaný ekonomický zázrak. Určitě si ho zaslouží. Navíc, paní Merkelová se nějak porouchala a nechce stanovit horní mez pro příjem uprchlíků. Takže ten ekonomický zázrak bude opravdu velkolepý. Ať si to štěstí užijí, ale nevnucují ho jiným! Celé kvóty mi připomínají karetní hru černý Petr. Je tak trochu otázkou, jak paní Merkelová zvládala ve škole matematiku a zda neměla tuto karetní hru během dětství v oblibě a nechce ji nyní hrát s okolními evropskými státy. Místo karty černého Petra si v rámci kvót, státy mohou vytáhnout islámského radikála, v horším případě potencionálního teroristu. Pravděpodobně zde není pouze jedna karta s „černým Petrem“, proto je vhodné uvažovat v množném čísle.

Dostupné informace o islámu, islámské kultuře, dřívější pokusy o integraci muslimských běženců v sousedních zemích a i ta má vlastní nejoptimističtější statistická úvaha - věci známé, prostě evokují zdravý a pragmatický rozum, nikoliv xenofobii. Pro obhájce multikulturalismu a přijímání uprchlíků, takzvané sluníčkáře jsou matematika, statistika, islám a zkušenosti západních sousedů pojmy a věci zřejmě zcela neznámé. A evidentně se jich bojí. Bojí se pragmatického myšlení velké a pravděpodobně většinové části vlastního obyvatelstva. Nejsou nakonec díky svému strachu z rozumu a uvažování svých odpůrců, kterému nerozumí, xenofobní sami sluníčkáři? Xenofobní vůči svým oponentům? Vzhledem k jejich slovníku a výrazům zřejmě ano. Pokud pan Sobotka použil výraz xenofobní sekta, tak já si s určitou dávkou ironie dovolím použít opačný výraz - multikulturní sekta. Neboť tak na mě tito lidé svým chováním působí. Skupina - sekta lidí, kteří v mých očích ztratili soudnost a jsou posedlí utopistickým ideálem, který je podobný utopistickému ideálu komunismu. Tedy v tom lepším případě.

Vraťme se ještě k projevu na Albertově. Tento národ si zaslouží, aby si vládl sám a aby mu nikdo zvnějšku nediktoval, co má dělat. Zásadní věta ze Zemanova projevu, kterou dle mého názoru nedokáže vyslovit a natož pochopit, či realizovat premiér Bohuslav Sobotka a jakýkoliv jiný politik, či podržtaška z multikulturní sekty. Otázkou je, kdo měl být s prezidentem na podiu. Politici, kteří mu soustavně nasazují psí hlavu? Možná se prezident přestal bát neznámého a na podiu se vedle něj objevil pan Konvička. Svým způsobem to byl pohlavek, pro velkou část české politické garnitury. Zejména té z multikulturní sekty. Evidentně byl ten výchovný pohlavek bolestivý… Upřímně řečeno, pan Konvička mi byl do dnešních dnů vcelku ukradený. Nebýt hysterie multikulturní sekty, tak bych si se zájmem ani neposlechl jeho projev z Albertova, abych zjistil proč je označován za xenofoba. Tak jsem si daný projev poslechl a výsledek je, že pan Konvička má za svůj projev můj respekt a v určitých mezích získal i mé sympatie. Nicméně posuďte si ten projev sami:

Panu Sobotkovi vlastně dlužím poděkování, že mi opět rozšířil obzory a díky výrazům ve stylu xenofobní sekta mě přesvědčil, abych šel k volbám. Mám k tomu silnou motivaci, neboť chci civilizovaně a demokraticky v souladu s právním systémem této země, pomoci integrovat co nejvíce politiků z multikulturní sekty do společnosti. Do společnosti normálních a pracujících lidí, kteří každý den řeší své životní problémy a starají se o to, aby mohli zaplatit své složenky. Pokud by se podařilo tyto politiky touto legální demokratickou cestou zaintegrovat do práce (zaměstnání), za reálnou průměrnou mzdu, považoval bych to za skutečné blaho pro společnost. Podaří se tímto způsobem integrovat politiky z multikulturní sekty do společnosti? Záleží na každém z nás. Naším nástrojem pro tuto „integraci“ jsou volební lístky. Tak nezapomeňte a vzpomeňte si na to při první, druhé, třetí a každé další příležitosti. Můžeme si za to sami a sami si to také budeme muset napravit. Nikdo jiný to za nás neudělá.

Je zajímavé, jak politici z multikulturní sekty kritizují přímou volbu prezidenta a říkají, že je to chyba, ba přímo neštěstí. To si máme opět volit volitele prezidenta v podobě poslanců? Zde je vidět, jak se tito politici (o demokracii soustavně mluvící) neskutečně bojí principu demokracie v podobě svobodných a přímých voleb, to znamená v jeho samotné demokratické podstatě. Jednoho dne, by je mohlo napadnout, že volič je vlastně nezodpovědný element a hrozbou pro demokracii. A proto, by demokracii prospělo zrušit volby a politiky jmenovat nějakou „osvícenou komisí“, skládající se z intelektuálů se správným „demokratickým“ smýšlením, rozhledem a vizí . Chcete se toho opravdu dočkat?